Children of Bodom a Sylosis v Brně - krátká recenze

 |  Hudba  |  501x
_

Zdravím všechny příznivce dobré hudby. Jak jsem nedávno psal, 27. října 2015 navštívila Brno finská kapela Children of Bodom, která přijela uctít chaos. Na koncert jsem šel už jen z toho důvodu, že nepatřím mezi fanoušky festivalů a tak jsem je naživo ještě hrát neviděl. Měsíc před koncertem jsem začal poctivě poslouchat všechny desky, které mě minuly; je tomu totiž už hodně dlouho, co jsem sveřepě poslouchal jenom metal, a tak mi za tu dobu dost věcí uniklo.

Alba jsem totiž znal jenom první čtyři (Hate Crew konče). Tak jsem poslouchal, abych zjistil, že hrají stále to samé :-) Což je na jednu stranu dobře, protože kapela si drží svůj styl, ale na stranu druhou... metalista je tvor progresivní a potřebuje občas i něco nekonvenčního.

A přesně to jsem čekal od poslední desky, ke které se aktuální turné vztahuje. Ale byl jsem zklamán: příliš průměrné. I ta předchozí se mi pozdávala mnohem víc. No a od roku 2005 po současnost se mi asi nejvíc líbili kostlivci ve skříni (Skeletons in the Closet), což je tedy naprosto ultimátní album. Jenže coverové, a tak jsem ani nečekal, že by z něj něco hráli. Právě přemíry skladeb z alba posledního jsem se trochu bál.

Ale pojďme ke koncertu samotnému. Sraz s ostatními jsem domluvil na 19:00 kousek od místa konání; takovéto akce nezačínají včas prostě nikdy, takže nebylo kam spěchat. Jenže tentokrát to úplně nevyšlo a jednu až dvě skladby předkapely jsme propásli. To mi bylo vcelku i líto, protože Sylosis hráli velice schopně. A hlavně byli geniálně nazvučení. To se často nestává - aparatury bývají mnohdy odladěné už dopředu pro hlavní hvězdu večera a předkapely zní jako mixér v pračce...

Ve 20 hodin a 20 minut konečně nastoupili Children of Bodom a rozjeli téměř hodinu a půl kvalitně naspeedovaného black metalu. A hráli přesně to, co jsem čekal: výběr z prvního alba až po to poslední. Většinu skladeb jsem poznal, byť ne podle jména, ale třeba jen podle hlavní melodie. No prostě hráli jen to nejlepší. Mé obavy z přílišného uctívání chaosu se nakonec nesplnily - těch písniček nebylo tolik a navíc byly dobré. Koncert jako celek byl vynikající, nelituji jediné minuty ani jediné koruny co za ten večer padla. (Snad jen podprůměrné pivo za 36 korun...)

Koncert měl pouze 2 chyby. Každý, kdo tam byl, mi dá za pravdu, že přídavky moc nevyšly. Jenom jeden - to jako fakt? Čekal jsem, že se vrátí i podruhé, ale prostě ne. Prý to asi stačilo. Druhý nedostatek je samozřejmě ten, že mi nezahráli ani jednu z dvojice mých nejoblíbenějších skladeb: Silent Night Bodom Night + Red Light in My Eyes part 1. (Jo, jednička, dvojka je slabší.) Ale to je problém čistě subjektivní. I tak jsem si užil kvalitní koncert. Možná mohli hrát o fous dýl.

Facebook Twitter Google+

Přidat komentář







Nevím, kolik to je
Parak simati, Muballit mitte, Nergal allatu mellamu mesaru, La tapallah Annuaki, Kettu Puluthu qillatua