Recenze filmů

Po delší odmlce jsem se rozhodl opět oživit rubriku o filmech. Nechci ovšem psát o snímcích, jenž plní kina k prasknutí, ale o těch, které v divákovi dokážou něco zanechat. Nějakým způsobem zajímavé kousky, které člověka buď úplně pohltí nebo je přejde s pouhým "dalo se to". Prvním takovým filmem je Pevné pouto od Petera Jacksona. Přečetl jsem na něj několik recenzí, většinou velmi kritických. Přesto jsem na ně nedal. Nelituji. A právě kvůli negativním recenzím jsem se rozhodl napsat jednu pochvalnou.

Děj postavený na skutečné události, atmosféra tak hustá, že by se nožem dala krájet, na míru padlé role, a nakonec vyvrcholení děje a odhalení skutečnosti, jenž se celou dobu skrývala za nadpřirozeno... I tak nemohu v pár odstavcích popsat, jaké ve mně Americká kletba nechala dojmy. Spolu s uvědoměním si té tvrdé reality, když se v očích mladé dívky změní lidé z masa a kosti v nadpřirozené bytosti - zlé duchy, kteří ji nenechají klidně spát, si najednou uvědomíte, že i takový může být život.

I když se nejedná o žádnou žhavou novinku, mám mnoho důvodů, proč píšu tento článek, ve kterém se vás tak trochu pokusím přesvědčit, že "to" opravdu stojí za to.

Již delší dobu chci o Faunově labyrintu napsat článek. Stále jsem ho ale odkládal, protože jsem si pořád nebyl jistý, zda-li vůbec dokážu najít vhodná slova a popsat své pocity z tohoto filmu. Zanechal ve mě spoustu dojmů, a i když nepatřím mezi slabší povahy, tak jsem na dramatický a zároveň dojemný konec doslova "zíral s otevřenou pusou". Film natočil v roce 2006 mexický režisér Guillermo del Toro a žánrově se dá zařadil někam mezi válečné drama a fantasy s pár prvky klasické pohádky. Už tato kombinace napovídá, že se nebude jednat o žádný snímek pro slabé povahy. Ve filmu je fantastickým způsobem ukázán kontrast mezi brutalitou španělských fašistických vojáků a zasněnou dvanáctiletou dívkou, která se touží stát princeznou.