PHP

V úvodu svého seriálu o databázi a objektech jsem nakousnul základní témata, kterými bude směřovat postup realizace. V pokračování uvedu elementární metody na nečastější typy SQL dotazů. 

Jaro už je pomalu za dveřmi, je nejvyšší čas pustit se do objektů. Jako učební pomůcku jsem zvolil právě databázový layer, jelikož na jeho návrhu a tvorbě se dá mnohé ukázat i vysvětlit, o využití v praxi nemluvě. 

Potřeba stále psát a drobný nedostatek nápadů mě přivedl k myšlence otevření nového miniseriálu. Půjde vždy o takové chytré funkce, kterými si sám usnadňuji programování, které mi ušetří pár řádků kódu. V prvním dílu začnu něčím jednodušším, a to univerzálním zjištěním aktuální url adresy. Není to totiž tak triviální, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Je tomu již více jak tři roky, kdy můj internetový deníček střídavě funguje a nefunguje. Je proto nejvyšší čas rozdělit články v kategorii PHP na dvě další dle obtížnosti. Proto bych rád kategorii PHP pro pokročilé otevřel článkem, ve kterém ukážu jak na chyby se vším všudy. 

...snadno a jednoduše. Doufám, že tento můj článek nebude nošením dříví do lesa. K jeho napsání jsem se rozhodl po přečtení mnoha tutoriálů ohledně registrace a přihlašování uživatelů, které rozhodně nebyly z mého pohledu dostačující. Málokde je zmíněna funkce session_regenerate_id či možnost předávání SESSID pouze v cookies.

V dnešním článku bych odbočil od středně pokročilých PHP skriptů a návodů, a vrátil se na chvíli k samotným začátkům většiny z nás, a to prvnímu použití funkce include. Existuje mnoho konstrukcí, kterými můžeme stránky poskládat z více souborů, a já vám popíši všechny jejich výhody a nevýhody. Pokusím se jít úplně od začátku, od prvního neandrtálského řešení až po šikovnou sekvenci podmínek s ošetřením všech potencionálních chyb a nedostatků.