FNM decky na Standard: Zendikar - Scars of Mirrodin

V posledním článku mapujícím mé cesty po FNM turnajích se vrátím až na úplný začátek. Psal se rok 2010, právě vyšla edice Scars of Mirrodin a já se po dlouhé pauze vrátil zpět k hraní MtG. Původně jsem začal stavbou Legacy balíku, protože jsem nečekal, že by mě stále rotující Standard mohl zaujmout. 

Když jsem ale Mono Black na Legacy konečně postavil, zjistil jsem, že většina karet je právě ze Zendikar bloku, takže úprava na dvojku bude pouze kosmetická. Navíc právě vyšla poslední edice do bloku, New Phyrexia, která přinesla spoustu nových a velice šikovných karet.

Dnešní článek bude taková vzpomínka na Zendikar a Scars of Mirrodin blok, kdy jsem sice vyzkoušel pouze jediný balíček, ale o to lépe jsem ho měl nahraný a o to víc mě bavil. Dokonce jsem našel i podrobně popsané matchupy z té doby, a tak si myslím, že rozbor Mono Black Midrange si zaslouží samostatný článek. Nejen proto, že balíček byl překvapivě efektivní ale hlavně z důvodu, že Mono Black je u mě taková srdcová záležitost.

Mono Black Midrange, Standard 2010/2011

Nestává se často, aby na Standardu bylo tolik silným modernových karet pohromadě. Je sice pravda, že žádný Modern tehdy neexistoval, ale karty jako Goblin Guide, Inquisition of Kozilek, Batterskull, Wurmcoil Engine či později zakázaná Mental Misstep se začaly objevovat na Legacy a některé i na Vintage, takže o jejich síle nebylo pochyb. Stoneforge Mystic a Jace byli později zakázaní na aktuální dvojce, a tak byl prostor pro všelijaké jiné balíčky, které měly proti všem těm kontrolům vyšší šance.

Nejdříve představím balíček:

Konstrukce je opravdu jednoduchá. Potvůrky všechny po čtyřech kopiích, pár equipmentů, rozumný poměr různého zabíjení a discardu a na závěr 3x Sign in Blood na drobné dolíznutí (a případné dostřelení soupeře na 2 životech).

Jako hlavní finisher je tu samoztřejmě Phyrexian Obliterator, ale například ani Nantuko Shade by neměl zůstat opomenut. V late game umí velice nepříjemně vyrůst a uhlodat soupeře opravdu rychle. Vampire Nighthawk (dále jen pták)je tu primárně na life gain, Gatekeeper of Malakir slouží jako karetní výhoda a Vampire Hexmage na likvidování planeswalkerů. Což je jeho primární učel, ale díky first striku umí zastavit i drobnou pozemní havěť. A jelikož planeswalkera hrál téměř každý balík, 4 kopie v základu rozhodně nebyly málo a další 2 anti-planeswalker karty v sideboardu byly také občas potřeba.

Lashwrithe samo o sobě byla také nebezpečná karta, oblečená na Obliterátorovi ještě o hodně horší. Pták byl také dobrý cíl pro +1 za každý swamp, jelikož velice rychle obrátil damage race v můj prosěch. Obojek zase dělal neplechu na Hexmagovi, jelikož first strike + deadtouch je poměrně nepříjemná kombinace schopností. (Jak nám v budoucnu ukázala například Glissa.)

Sideboard

Sideboard byl potom cílený primárně na balíky, s nimiž jsem měl matchup 50 na 50 tak, aby toto vyrovnané skóre obrátil v můj prospěch. Proto Hex Parasite a Revoker jakožto další způsob jak se vyrovnat s planeswalkery a proto také Dragon's Claw a meč na fritky. Doom Blade jsem pak samozřejmě měnil buď za GftT proti artefaktům nebo za Grasp of Darkness proti velkým mrchám: aby bylo po ruce vždy to správné zabíjení. Sadistic Sacrament na případná komba, se kterými jsem měl beztak špatný matchup, ale drobné zlepšení se hodilo. A Ratchet Bomba na levnou a rychlou drobotinu.

Matchupy

Mono Blue Illusions 90:10
Tento balík se hrál až v závěru sezóny s vydáním řadové edice, ale ty dva měsíce byl poměrně populární, takže ho člověk potkával často. Se svým mono blackem jsem ho potkával docela rád, protože i přes libovolný počet zkopírovaných lordů (Phantasmal Image + Lord of the Unreal) soupeř nedokázal odpovědět na Obliterátora či Lashwrithe. Po sidu zabíjel Hex Parazit úplně cokoli, takže soupeř neměl šanci.

Venser Control 70:30
Populárni UW kontrol s Venserem byl další z balíčků, který se mi dobře porážel. Soupeř zpravidla nedokázal ustát tlak, který na něj byl vyvíjen. Byl nucen hrát Wrath of God na osamoceného Nantuko Shada který v late game zabíjel na dva útoky. A Vampire Hexmage s Hex Parasitem byli opět luxusní v tomto matchupu.

Fritka 60:40
Klasická Fritka byl také docela rozumný matchup (i přes Goblin Guide). Člověk občas soupeři nestačil, ale Nighthawk to většinou zvládl. Dragon's Claw po sidu samozřejmě také pomohlo.

Mono Black Control 60:40
Více kontrolní verze mého balíčku, poměrně rozšířená tou dobou. Oba hrajeme to samé, akorát já jsem rychlejší. Někdy to vyjde, někdy to nestačí. Ale většinou to stačilo.

BR Vampires 50:50
Upíři byli v době Zendikaru velice populární balík. Matchup byl tak půl napůl, šance zvítězit tu byla, ale někdy bylo upírů prostě moc. Obliterátor byl opět univerzální stopka. Akorát ten Dismember...

UB Control 50:50
Modro-černý kontrol byl jeden z těch horších kontrolních matchupů. Modrá barva na soupeřově straně mu dávala více karetní výhody, než jsem zvládal kompenzovat. I tak byl ale matchup vcelku slušný, pořád šlo o kontrol, se kterými se mi hrálo dobře.

Caw-Blade 50:50
I přes zabanování Jace a Mystika se tento balíček stále hrál, jen byl o fous slabší. Také zde byla jedna mrzutost jménem Mirran Crusader, který většinou znamenal automatickou prohru. Diabolic Edict efekty byly tou dobou příliš slabé na to, aby vůbec stály za zařazení do sideboardu a Liliana of the Veil teprve čekala na vydání. I tak se tento matchup zvládnout dal, jelikož Obliterátora prostě nezastaví nic. Meče bylo soupeři potřeba zahodit i za cenu toho, že mu zůstane na ruce onen Crusader.

Tempered Steel 40:60
Affinita tehdejší doby. Matchup byl špatný už jen proto, že jsem zvolil Go for the Throat do základu a Doom Blade do sidu. Což stálo za horší matchup s Tempered Steelem a artefaktími balíky obecně, jelikož matchupů, které to zlepšilo bylo více. Ratchet Bomba pomohla, ale většinou to nestačilo.

Kuldotha Red 30:70
Červená verze afiinity s hromadou smažení. Dragon's Claw nestačilo a víc moc toho ani nebylo, čím hru zlepšit. Kuldotha Red byl prostě balík, který jsem potkával velice nerad. I tak jsem ale čas od času tento matchup vyhrál.

Eldrazi Ramp 10:90
Soupeři to muselo dojít extrémně špatně a mně zase extrémně dobře, abych měl zde vůbec šanci. Jediné štěstí bylo, že balík nebyl zase tak často viděný. Ale jinak téměř nevyhratelné.

Tímto bych ukončil sérii článků z historie Standardových balíčků na malé turnaje. Další pokračování modernových decklistů bude pravděpodobně až příští rok, resumé z aktuálního Standardu nejdřív na podzim. Akorát zatím hraji od záři stále to samé, tak uvidíme, jestli se ještě nerozhodnu na prázdniny postavit jiný deck, abych mohl uvést aspoň 2 mini-rozbory v následujícím článku. Uvidíme.

Do rubriky MTG decklistů mám ale naplánované články ještě dva, a to decky pro obyčejné hospodské hraní. S narůstající popularitou EDH či Tiny Leaders jsou sice takovéto balíčky na ústupu, i tak ale doufám, že se ještě najdou hráči, kteří se rádi sejdou v hospodě s klasickým 60 kartovým no-format balíkem.