Zůstat v dobré náladě je v této době přednější, než kdy jindy. A folk metal prokazatelně pomáhá ku zdraví duše. Když už mám tři články ke každému ročnímu období, byla by ostuda nenapsat ten čtvrtý. Tentokrát už se konečně podívám na ty neznámější a nejposlouchanější kapely, ale bude i pár méně známých, ať si rozšíříte obzory. 

Korpiklaani

Nejznámější folk metalovou kapelu asi netřeba víc představovat. Sám jsem je dlouho obcházel hlavně proto, že nereprezentují mou ideální kombinaci stylů. Tím je folk buď s prvky blacku, deathu, sympho nebo tam aspoň musí zpívat lepá děva. Když jsem si Korpiklaani poprvé pustil úplně od začátku, asi po třech albech mě přestali bavit. Jenže to jsem akorát zabalil před tím nejlepším. Jakmile začnou zpívat finsky, kvalita strmě vyskočí. Diskografii mají dost obsáhlou a nakonec se mi povedlo najít spoustu výborných skladeb, které si můžu pouštět furt dokola.

Nejlepší album: Karkelo (2009)

No to, kde je Vodka, tady byla volba vcelku jasná. Další hodně povedené je Manala z roku 2012. Tam je zase Ievan Polkka. (Nutno poslechnout finskou verzi, finština zní prostě líp.)

_ _

Eluveitie

Jako další metloše si pustíme Eluveitie. Většinou svých desek se řadí do extreme metalu (rozuměj: je tam growl, zvrací se do mikrofonu). Nicméně pár alb se z této škatulky vymyká. Konkrétně dvě zní spíš jako keltský rock. Jako špatné to není, ale tvrdého stylu chtivý posluchač je spíš zklamaný. Což byl i můj případ. Nakonec jsem se ale dokopal k poslechu kompletní diskografie, a musím říct, že se částečně vrátili do starých kolejí. Z novějších alb mě zaujalo zrovna poslední, Ategnatos. Sice tam občas slyším prvky EMO rocku, ale celkově zní fajn. 

Nejlepší album: Slania (2008)

Protože Inis Mona. Slania je hned druhá deska, tam do toho ještě řezali poctivě. Kvalitou je srovnatelné s albem prvním, ale právě kvůli konkrétním skladbám se mi líbí víc.

_ _

Finntroll

Raději se hned přiznám, že Finntroll se mi tu líbí asi nejmíň. Je to hudba, kterou si nemám problém pustit, ale nedokážu se do ní ponořit jako u jiných skupin. Barvy jednotlivých zvuků jsou takové nevýrazné, hraje to tam všechno přes sebe bez většího důrazu na konkrétní nástroje. Nicméně dobré skladby se najdou a jedno album ze stereotypu vybočuje.

Nejlepší album: Jaktens Tid (2001)

I když se jedná o jejich naprosto typický zvuk, je tu asi nejvíc chytlavých melodií. Album jako celek je v pohodě, jednotlivé skladby jsou výrazné a zapamatovatelné. Za mě povedený kousek. Klip v ukázce je fan made a nemá chybu.

_ _

Equilibrium

Teď se podíváme, co dobrého v Německu umí. S mainstreamem jsem skončil a je na čase si představit zase pár méně známých uskupení.

Zpívaná němčina je až na pár světlých výjimek otřesná, ale tady mi to překvapivě nevadilo. Proč, to asi hned pochopíte. Na druhou stranu jsem vzpomněl na Crematory, které jsem měl svou dobou rád. Na Equilibrium jsem narazil úplnou náhodou skrz tento klip, který je naprosto dokonalý a s každým dalším zhlédnutím mě přibližoval k poslechu celé diskografie. 

Nejlepší album: Sagas (2008)

To nejlepší se vybíralo docela složitě, protože na každém albu jsou dobré písničky. Nakonec jsem zvolil hned druhé z roku 2008, kde jsou asi nejzajímavější melodie. Videoklip s pivem patří k albu Erdentempel (2014), které je hned druhé, co mohu doporučit všema deseti. Jinak stylem se podobají Ensiferum, čímž je tak nějak dáno, že se mi líbit musí. 

_ _

Svartsot 

Už ani nevím, u koho jsem klikl na similar bands a jak jsem se dostal k následující kapele. Ale vím, že už po pár skladbách se mé uši zamilovaly. Folk je tu spíš minoritní žánr, kapela mi zní jako Amon Amarth s flétnama. Ale jako hodně dobře. 

Nejlepší album: Ravnenes Saga (2007)

První. I když volba to nebyla úplně jednoduchá. Debutové album ještě nemá dokonalý zvuk, flétna je místy dost agresivní. Ale právě díky tomu zní zajímavě a proto jsem si pustil alba další. Mají celkem čtyři a každé je slušné. 

_ _

Dalriada

Dlouho se mi nestalo, abych se u nějaké hudby začal vyloženě smát. (Naposledy myslím ve svých patnácti, když jsem poprvé slyšel Cradle of Filth.) Stejně tak se mi nestává často, abych po 2 minutách poslechu věděl, že chci slyšet všechno. 

Nejzajímavější kapelu jsem si opět nechal na závěr. Protože maďarský folk tu ještě nebyl. Dalriada zpívá lidové písně v metalovém aranžmá a zní to naprosto ujetě. Ale výborně. Slyšet metalový čardáš se vám často nepoštěstí... A v maďarštině. 

Nejlepší album: Igéret (2011)

Album, které jsem slyšel jako první, zůstalo i mým nejoblíbenějším. Až na otřesné intro je každá skladba fajn a jsou tam ty nejchytlavější melodie. 

_ _