Manowar 15. 1. 2016 v Brně - recenze

 |  Hudba  |  717x
_

Poslední brněnský koncert, na který jsem vás zval, proběhl 15. 1. 2016 v OMFG Aréně Rondu. Musím se ale přiznat, že pořád nemám ucelené dojmy a tak nějak nevím, jak moc se mi to vlastně líbilo. Asi takhle: hráli dobře. Hráli málo starých věcí, ale ty nové byly dobré. Nazvučení se v průběhu večera měnilo víc, než by si člověk přál, ale některé skladby hučely velice schopně. Komunikace s publikem trochu pokulhávala, ovšem závěrečný proslov Joeyho byl naprosto ultimátní. Začali na čas a hráli skoro 2 hodiny. No každé plus mělo i své minus - a naopak. Večera rozhodně nelituji, i když oproti předchozímu koncertu Cradle of Filth to bylo rozhodně slabší.

Playlist otevřeli jak jinak než skladbou Manowar z prvního alba. Po další pomalejší skladbě následovala pěkně nadupaná věc Call to Arms, která konečně trochu rozvášnila publikum a také ukázala, že na basech zvukař rozhodně nešetří. Ani titulová písnička k jednomu z nejznámějších alb, Kings of Metal, která proběhla o chvíli později, vlastně neměla takovou odezvu.

Po prvním setu skladeb následovala krátká přestávka k uctění "padlých bratrů". V poslední době totiž odešlo několik významných jmen z uměleckých kruhů a kapela uctila památku známých osobností, které se nějak podílely na jejich tvorbě: od neznámých zaměstnanců až po jména jako Sir Christopher Lee (který namluvil projev z Dark Avengera) či přátele z branže jako Lemmy nebo Dio. A samozřejmě nezapomněli ani na zesnulého bubeníka, Scotta Columbuse. Gesto pěkné.

Druhá část potom šla ve stylu novějších skladeb, které jsem sám pořádně neznal. I když zrovna název King of Kings šel uhodnout docela snadno :-) Rozjela se konečně i video projekce (do té doby jen na postranních plátnech), kterou musím pochválit. Různé fantasy i reálné náměty na pozadí konečně dodaly skladbám tu správnou atmosféru. Jenom to nazvučení opět začalo nějak pokulhávat... (To nepočítám ty skutečné kiksy, kdy něco vteřinu hrálo, aby po krátké pauze začalo hrát něco jiného.) A zrovna docela schopná skladba House of Death to odnesla v mých uších asi nejvíc - některé ty beaty tam prostě trhaly uši...

Na závěrečnou nadílku těch největších pecek se zvuk malinko zlepšil, ale i tak mi ještě úvodní rify od Hail and Kill stihly vyvolat pár úšklebků na tváři... Naštěstí zbytek skladby byl stejně úžasný, jak si ho pamatuji z alba. Erik ukázal, že ty výšky pořád bez problémů zvládá. Jenom to "Goodbye" na konci trochu zamrzelo...

Ale Manowar je kapela, která na přídavcích rozhodně nešetří, a tak se po chvíli ukázal baskytarista a spustil svůj ultimátní projev. "Slečno, neznáme se? Nespali jsme spolu?" (A to tlumočím samozřejmě velice slušně) ^_^ Sice poprvé, kdy někdo z kapely promluvil k publiku, ale zase to stálo za to. Také slíbil, že do Brna je ještě vrátí - u nás sice hráli už mnohokrát, ale v Brně šlo o premiéru.

Celý koncert uzavřely skladby Warriors of the World United a Black Wind, Fire and Steel: to nejlepší přece až na konec, že ano. A to jsem vlastně ještě nezmínil Joeyho hecování publika, sólo Sting of the Bumblebee někde v půli koncertu a závěrečné trhání strun. Pak už bylo jasné, že dál se hrát nebude. Fanouškům ještě pustili ze záznamu The Crown and the Ring: albovou verzi jsem poznal po prvních pár vteřinách, i tak jsem ale tajně doufal, že tam Eric aspoň přijde a odzpívá ty sloky... Ale nevadí, rozloučení to bylo důstojné.

Facebook Twitter Google+

Přidat komentář







Nevím, kolik to je
Parak simati, Muballit mitte, Nergal allatu mellamu mesaru, La tapallah Annuaki, Kettu Puluthu qillatua