Jen pár dnů po předchozím koncertu k nám zavítali další metaloví velikáni, britsko-česká formace Cradle of Filth. Po sedmi letech byli opět v Brně a každý zarputilý fanoušek byl povolán na místo. A protože kvalita studiových desek šla v posledních letech strmě nahoru, nedalo se očekávat nic míň, než kvalitní nářez se vším všudy. Předkapelu Naraka ani druhého hosta Alcest jsem neznal, ale i tady jsem byl rád, že zase uslyším něco nového. 

Koncert otevřeli francouzští death metalisti Naraka o slabou čtvrthodinku později oproti plánu. Hráli přibližně půl hodiny a hráli vcelku dobře. Ovšem s kapelami, které jsem o pár dnů dříve slyšel v Sonu, se moc rovnat nemohli. Zpěvák se chvílemi až zbytečně snažil ještě rozespalé publikum přivést do varu, ale i tak byl celkový dojem pozitivní. Každopádně doufám, že je někdo nechal doma přespat, jak inzerovali na letáku v předsálí. 

Po krátké pauze nastoupili na scénu Alcest, podivný metal z Francie. Proč říkám podivný? Celé jejich vystoupení jsem přemýšlel, jaký žánr vlastně hrají. Nakonec jsem se rozhodoval mezi doom, gothic nebo pagan. No netrefil jsem ani jedno. Alcest hrají Shoegaze Post-Black Metal. Co to je, už jsem zapomněl, ale připomínalo mi to výše uvedené styly. 

Set jako takový špatný nebyl. První půlka byla rychlejší a ráznější, ale v druhé hodně zpomalili a já se chvílemi nudil. Ale i tady jsem byl relativně spokojený. 

alcest.jpg

Ale pak už byl nejvyšší čas, aby to pořádně okotlila hlavní hvězda, Cradle of Filth. Úvodní skladba byla samozřejmě z posledního alba Existence is Futile, ale hned tou druhou ukázali, jakým směrem bude playlist směřovat. Nocturnal Supremancy z V Empire následovaný Summer Dying Fast z Principle of Evil ukázaly, že Dani to v sobě pořád má. Místo aby si za 30 let vřískání zrušil hlasivky úplně do němoty, má ten hlas snad čím dál tím silnější. 

Zvuk výborný, ale trochu mi chybělo takové to typické dunění... Kdy má člověk pocit, že se mu rozskočí hrudník (a pomáhá na něj pivo)... I když Mathus tomu dával poctivě ve svém akvárku. Ale Cradle vždy byli i budou převýškovaní a je pravda, že bez Daniho ječáku, který vám trhá uši, by to nebyl ten pravý zážitek. 

cradle-2.jpg

Po pár skladbách náš Marthus česky přivítal, Dani jen doplnil "exactly what he said" a vystoupení pokračovalo dál. Něco z nového alba a pak přišel čas na Nymphetamine

V tu chvíli jsem se začal soustředit na doprovodné vokály a konečně si všiml blondýnky za klávesami, kterou jsem v jejich sestavě zatím neviděl. A opravdu, Zoe Marie Federoff letos doplnila kapelu na pozici klávesy / vokály. (Do odkazu vám dám její další skupinu, ať vidíte, že nejen hlas má hezký.) Její doprovodný zpěv byl občas hůř slyšet, ale když to zvedla do sopránu, perfektně ozvučila i k-praskutí-nacpanou Flédu.

Nymphetamine je sice skladba výborná, ale pak přišla ta moje. Trochu jsem se styděl, že jsem Gothic Romance nepoznal hned po prvních dvou vteřinách, ale asi až po pěti... No na živo je ta skladba prostě dokonalá. Až by mě to dojalo k slzám - tedy kdybych měl nějakou duši a byl toho fyzicky schopný.

Následující melodii jsem po chvíli identifikoval jako Scorched Earth Erotica z Bitter Suites to Succubi, a tak nějak jsem začal počítat alba, ze kterých ještě nic nehráli. Zatím tedy nepadlo nic z období 2008 - 2017, ale čas už se krátil a byly tam pořád ještě dvě alba, ze kterých musí něco zahrát, nebo je fanoušci nenechají odejít. 

cradle-3.jpg

Po krátké pauze a Venus in Fear ze záznamu doplnili set skladbou z Cruelty, a to Desire in Violet Overture. Za mě asi nejslabší z celé desky, ale i nejslabší kousek z Cruelty je lepší než cokoli, co vyplodili mezi Nymphetaminem a Hammerem, že... Už začalo být jasné, že From Cradle to Enslave opět nebude (jak jsem vytýkal už naposledy), protože po dalším páru písniček z posledního alba a chybějícím songu z Midianu bylo jasné, čím show zakončí. 

Jak moc se mi to koncert líbil, snad víc psát nemusím. 

_ _

(Kromě titulní fotky jsou všechny článku mé vlastní, foceno na telefon s pivem v druhé ruce.)