FNM decky na Standard: Return to Ravnica - Theros

Sérii článků s decklisty standardových balíků bych rád otevřel aktuálními edicemi, a to Return to Ravnica, Theros a Magic 2014. Většiny karet, které mají na podzim odrotovat a které už nepořebuji jsem se zbavil, takže myslím, že mohu vše zveřejnit už teď. 

K seznamu karet vždy přidám krátké povídání proč jsem se daný balík rozhodl hrát, jak se mu dařilo a možná i nějaké zajímavosti kolem a dokola.

Oproti minulým sezónám jsem vystřídal mnohem menší množství decků, takže z celkových pěti rozeberu tři. Po rotaci Innistradu jsem se postavil klasický White Weenie se splashí. Tedy úplně klasický nebyl, ale k tomu se ještě dostanu. Důvody byly 2: v prvé řadě to byl balík, který jsem si už dlouho chtěl zahrát a v druhé řadě byly nové karty poměrně snadno k sehnání. Nic zbytečně předražené do začáku, takže na první FNM po rotaci jsem byl připravený takřka okamžitě.

(Znaménka za názvem značí, zda-li měl deck větší počet výher respektive proher).

1. Wb Weenie -

Chtěl jsem alespoň trochu originální modifikaci balíku, u kterého bylo jasné, že se bude minimálně ze začátku hodně hrát. Výběrem karet jsem chtěl docílit něceho víc, než jen tapovat bytosti do útoku a doufat, že nedostanu Wrata. Přidal jsem proto černý splash na zabíjení a manovou křivku jsem trochu zvýšil větším počtem bytostí na 3 manách. Záměr byl takový, abych byl dost rychlý na zabití kontrolů a také se uměl bránit proti midrange deckům. Proti heavy agrům bych to měl mít dobré v základu, protože mé bytosti budou vždy o trochu větší.

Bohužel, tento záměr se nakonec ukázal jako největší slabina. Zabíjení bylo zbytečně moc (když jsem se nad tím zpětně zamyslel, všechny modernové či legacy decky hrají pouze 4x Path to Exile respektive Swords to Plowshares), zabíjení nebylo univerzální, rychlost nebyla dostačující a velikost také ne. Když se rozjel Medik s batalionem, bylo to v pohodě, jenže to se bohužel tak často nestávalo.

V té době nejrozšířenější Mono Black a Mono Blue Devotion byly decky, které jsem rozhodně potkávat nechtěl, RG Monstra mě vždy přetlačila a čas od času jsem možná porazil nějaký ten kontrol. Jediné, v čem deck svůj účel splnil bylo příležitostné zabíjení podobných aggro balíčků.

Ve výsledku matchupy byly snad se vším tak 1:2, což samozřejmě přineslo mnohem více proher než výher - přesto jsem deck hrál asi 3 měsíce. Když se pak objevila verze s Nekromancerama a Aristokratama, začal už jsem se poohlížet po něčem jiném, takže modifikaci jsem ani nezkoušel.

2. Wr Weenie (Boros) -

Nakonec jsem dal ještě jednu šanci agresivní bílé. Decklist jsem více méně zkopíroval z netu s tím, že to alespoň vyzkouším. Co nejvíc jednomanových dropů, 4 Boros Charmy, 4 Bravy a 2 antény, jinak samé mrchy. No dopadlo to ještě hůř. Zde decklist vynechám, stejně jako u dalšího balíku.

3. Mono Black Devotion +

Sice to byl neskutečný mainstream, kterému jsem se od začátku snažil vyhnout, ale po dlouhé řadě neúspěchů už jsem prostě chtěl něco, co je ozkoušené, že funguje. Balík samozřejmě fungoval, jako dlouholetému hráči černé se mi i dobře pilotoval, ale prostě to nebyla taková zábava jako na Legacy Bitterblossom s Jittou :o) Matchupy poskočily na 2:1 pro mě, a tak jsem mohl začít experimentovat a posunout balík ještě dál.

4. Mono Black Control se splashí na bílou +

Už nějakou dobu před tím se začaly objevovat WB midrange balíky hrající hodně Obzedatů, Elspetek i Blood Baronů, ale to nebylo pro mě. Chtěl jsem deck trochu jednodušší a méně předvídatelný. Nakonec jsem vlastně skončil tam, kde jsem začal. Jenom přesně naopak: černý midrange / control s bílou splashí. Vyměnil jsem Merchanty za Blood Barony, Spektry přesunul do sidu kam jsem také přidal pár dalších bílých kousků. Výsledky byly opět v pohodě. RG Monstra, která mi dělala problémy (Blood Baron byl vlastně jenom Time Walk) se pomalou přesouvala do pozadí, nahradil je Jund. A Jund byl překvapivě v pohodě matchup. Celkově jsem si balíček užíval. A proč jsem od něj nakonec upustil? Našel jsem něco ještě zajímavějšího.

5. BGW Midrange (Junk) ~

Konečně něco v mé oblíbené trojbarvě, co nepotřebuje Voicy. Když jsem na podobný decklist narazil na CMUSu, hned jsem věděl, že tohle je to pravé pro mě. Tedy kreativita opět nulová, ale jakmile jsem se trochu víc zamyslel nad možnými úpravami, přišlo mi jich na mysl poměrně dost. Další důvod byla rozumná investice do dočasných karet: chyběl mi pouze jeden Obzedat a oba Andělové, zbylé karty, které jsem pořídil byly už z Theros bloku takže potenciál do budoucna tu byl.

Původní decklist měl mnohem vyšší manovou křivku, což já nechtěl. Pár karet jsem vyhodil, Barony přesunul do sidu a přidal bič, Polukranose, Golgari Charmy a možná ještě nějaké smetí. Sideboard je potom taková všehochuť, abych měl do každého matchupu alespoň něco málo k nasidování.

S balíkem jsem zatím spokojený, jediný zaznamenaný problémový matchup je Esper kontrol, ale to je vlastně pro každý midrange deck podobné. Pilotuje se mi příjemně, a tak doufám, že mi do podzimní rotace ještě nějakou radost přinese.

To by bylo asi zatím vše. Článek svůj účel myslím splnil; kdykoli se budu chtít podívat, co jsem to vlastně v uplynulém roce hrál, stačí mi otevřít stránky a poslat odkaz komukoli, s kým se zrovna na dané téma budu bavit.