CSS 3

CSS není jen o znalosti atributů a jejich vykreslení v tom či jiném prohlížeči - CSS skrývá i spoustu dalších úskalí. Denně přicházím do kontaktu s weby, jejichž stylové předpisy mají 30 kilobytů či více, a věřte nevěřte, jsou i případy, kdy se přidání nebo smazání některé globální definice rovná píchnutí do vosího hnízda. 

Při hledání odpovědi co přesně se Internet Exploreru honí hlavou když se přepíná do Quirk módu a proč tomu tak činí jsem narazil na spoustu článků, popisující chování IE při pár konkrétních DTD, ale všude vždy 2, maximálně 3 příklady. Stejně tak, jako se všichni zabývají neustále jen Box Modelem a některé další důležité neshody opomíjí. Vytvořil jsem si proto 5 různých html dokumentů s pěti různými Doctype a zkoumal jejich chování v IE5, IE6 a IE7.

Už to není žádné tajemství, mám práci. Webmaster, na plný úvazek. Co všechno vlastně dělá takový webmaster vám pokusím alespoň trochu nastínit. Sám jsem měl po pár dnech pocit, že jsem si vše představoval takříkajíc jako "Hurvajz vojnu", a že se snad nikdy nedostanu k tomu, co mě baví nejvíce: čisté kódování.

Návštěva odborného weblogu reinholdweber.com a otestování Diagnostického CSS skriptu mě inspirovalo k napsání dalšího článku na tematiku kaskádových stylů, tentokrát trochu podrobněji o pseudo~třídách a selektorech. Text se týká částečně i CSS3, hlavně ale porovnání interpretace nejrozšířenějšími prohlížeči. 

Jak jsem již zmínil v poslední článku, existují 3 způsoby, kterými můžete vytvořit lay-out pro svůj web. Rámy, tabulky nebo tzv. striktní div/CSS. Rámy snad ani nemusím komentovat, ovšem horší je to s tabulkami. I dnes mnoho webů používá tento nesprávný způsob rozvržení. Tabulka je určena pro zobrazování tabulkových dat, a ne pro layout celého webu. Na popud všech těch stránek / tabulek jsem se rozhodl napsat následující tutoriál. Doufám, že Vám alespoň trochu pomůže. To by snad na úvod stačilo, pustíme se do toho.