Už to není žádné tajemství, mám práci. Webmaster, na plný úvazek. Co všechno vlastně dělá takový webmaster vám pokusím alespoň trochu nastínit. Sám jsem měl po pár dnech pocit, že jsem si vše představoval takříkajíc jako "Hurvajz vojnu", a že se snad nikdy nedostanu k tomu, co mě baví nejvíce: čisté kódování.

Zpočátku se jednalo o drobnosti. Údržba stávajících projektů, drobné změny dle specifikace, doplňování textů, přidávání nových kategorií do existujících webů: vše změny vyžadující zásah do někým napsaného kódu. Úpravy, jenž má autor kódu hotové za 5 minut, vy se s tím pachtíte půl hodiny…

Výsledkem je šílenost plná inline-stylů, CSS hacků, která se sice zobrazuje správně, ale vyžaduje další úpravy a postupnou náhradu za třídy a identifikátory.

Nebo to vezmu z jiného konce: představte si redakční systém, který si za vás umí i utřít zadek. Naučit se pracovat s monstrózní aplikací takových rozměrů vyžaduje jistou dávku trpělivosti. (Zdrojáky raději nechci ani vidět.) Ale člověk to má v popisu práce, vynaložené úsilí se jednoho dne vrátí a vytvoření nové kategorie v před-nastaveném e-shopu bude otázka pár kliků…

A tak dny ubíhaly a já se jednoho dne konečně dostal k prvnímu PSD dokumentu, který bylo potřeba nakódovat. Konečně po dlouhé době uklidňující činnost. Euforie ze shodného zobrazení v Opeře, Firefoxu, IE6 + IE7 spolu s přesným výsledkem podle grafického návrhu nakonec dokázala okamžitě vyléčit stres, který dojde na každého, kdo je nový v novém prostředí.

I přes to všechno jsem spokojený.