Hudební tipy jsem hodně dlouho nesdílel. Kategorii Hudba plní hlavně dojmy z koncertů, kde nějaké zajímavé interprety k poslechu jsem měl už hodně dávno. Ale to chci dnes změnit. Není to dlouho, co jsem přišel na chuť folk metalu. A stejně jako u všeho, i tady mám potřebu se podělit. Ale nebojte: všechny ty nezvyklé nástroje (flétna, dudy, housle...), kterými je folk metal tolik známý, jsou tam opravdu jen k dokreslení atmosféry. Tedy aspoň u vyjmenovaných kapel. Spousta z nich do toho řeže tak, že ani black či deathoví velikáni by se za to nemuseli stydět.

Hned na začátku raději řeknu, že dvě asi nejznámější kapely mi tu budou chybět. Korpiklaanům chybí jak pořádný growl, tak dívčí vokály. A já potřebuji ke spokojenosti alespoň jedno, ideálně obojí. (Ale to už jsme trochu jinde...) No a k Finntrollům jsem se jednoduše zatím neprokousal. Navíc - jenom vyjmenovat ty nejznámější kapely by nemělo žádnou přidanou hodnotu. Takhle třeba poznáte i něco nového.

Ensiferum

Ensiferum jsem slyšel poprvé před třemi lety ve Zlíně, kde dělali předskokany Kataklysmy. Koncert se mi tehdy líbil, ale tak nějak jsem ještě nebyl duševně připravený na folk. Což se před krátkou dobou změnilo, a právě oni byli jedna z prvních kapel, kterou jsem začal poslouchat. Proto jsou první na mém seznamu. 

Styl kombinuje hned několik prvků, které se mi všechny líbí. Folk s blackovým growlem. Rychlost Children of Bodom. Některé skladby jsou svorné ve stylu Manowarů. (Nemyslím hudebně, ale ve stylu "I shall rise my sword and for metal we will fight" atd.) Takže samé dobré věci. Alb mají poměrně dost, ale v tom nejlepším mám jasno. 

Nejlepší album: From Afar (2009)

Není to zrovna úplně typický folk, ale za mě rozhodně nejlepší deska. Asi právě proto, že mi zní trochu jako Children of Bodom (tedy speed-black), i přesto, že folkových prvků je tu méně. Ale - Childreni jsou dobří. Takže proč si neposlechnout něco podobného, s rytmy jiného stylu. 

_ _

Grimner

Grimner (na úvodním banneru) je vcelku neznámá kapela ze Švédska, ale takové bývají nejzajímavější. Stylově mají blízko k předchozí; melodie jsou rychlé a chytlavé, blackový zpěv s melodickými vokály se tu střídá trochu víc. Flétnu uslyšíme velice často. 

Nejlepší album: Frost Mot Eld (2016)

Alba mají celkem tři a také hroznou hromadu singlů a EPček. Dobré jsou všechny, ale Frost Mot Eld je o fous lepší než ty ostatní. A hlavně je tam tahle pecka:

_ _

Thrawsunblat

Kanaďané metalu rozumí, a Thrawsunblat jsou toho dalším důkazem. Druhá méně známá kapela z mého seznamu a první, která se hudebně trochu víc liší. Ale určitě by byla škoda je nepoznat. Alba mají celkem 4. Na prvním se ještě trochu hledali, zajímaví začínají být od alba druhého. Poslední je ale takové celé divné až nezdravě akustické, takže vybírat má smysl jen z prvních tří. 

Nejlepší album: Metachthonia (2016)

Takže to třetí. Tahle deska mě z jejich produkce zaujala nejvíc, hlavně kvůli diverzitě jednotlivých skladeb, kde se střídají agresivní black a uklidňující melodické pasáže. 

_ _

Wintersun

A jsme zpátky u první kapely, protože Wintersun založil původní zpěvák / kytarista Ensiferum. Je vidět, že kam přijde, tam udělá kvalitní metal. Winstersun mají jen 3 alba, proto jejich poslech moc času nezabere. Ale litovat nebudete. Proč jsem na ně přišel hledáním hesla "Ensiferum similar bands" je asi jasné. (Poznámka: neplést s Vintersorg, což je také folk, akorát ze Švédska - tady jsme ve Finsku.)

Nejlepší album: Wintersun (2004)

Hned to první. Nejde o začínající kapelu, která se teprve hledá, ale frontman už přesně věděl, co dělá. Ukázku těžko vybírat, protože album je prostě dobré úplně celé. Tak jsem vybral jednu rychlou a svižnou, ať tu všechno nemá 10 minut. 

_ _

Moonsorrow

Další skupina, kterou jsem neznal a kde bylo potřeba doplnit díru ve vzdělání. Našel jsem je opět přes "Ensiferum similar bands", i když žánrově k nim mají z mého seznamu asi nejdál. Jsou uváděni pod folkem. Sami o sobě říkají, že hrají pagan metal, ale pro mě je to hlavně melodický black. (Poznámka: Pagan metal je spíš o identitě, než že by definoval hudební styl.) Ale na škatulce přece nezáleží, když se vám něco líbí. 

Nejlepší album: Voimasta Ja Kunniasta (2001)

Hodně jsem přemýšlel mezi oběma alby z roku 2001. Tady se mi zdá, že je tu trochu víc chytlavých melodií. Atmosférou a syrovostí mi trochu připomínají začátky Dimmu Borgir, takže bylo jasné, že se mi to bude líbit. Poslouchám je krátce, ale už jsem zvládl slyšet na živo. Koncert neměl chybu.

(A hlavní ukázka nebude Sankaritarina, protože byť jednou z nejlepších skladeb, nejde o jejich typickou tvorbu.)

_ _

Turisas

Na závěr se podíváme opět do Finska za další ze známějších kapel. Turisas jsou víc do folku než do blacku, víc směrem ke Korpiklaanům než ostatní skupiny mého výběru. Ale klasický blackový growl nechybí úplně, skladby jsou rychlé a mají šťávu, a tak to má být. Vliv "Metal Warriors" je tu znát, samozřejmě s prvky folkovými. 

Nejlepší album: Battle Metal (2004)

Opět první album, ale další z takových, které je prostě super od začátku až do konce. Takhle má vypadat pořádný folk. 

_ _

 

A protože folk metalu není nikdy dost, v druhém dílu článku se podíváme do Ruska - a jenom do Ruska.