HTML, CSS, JavaScript

Jak jsem slíbil, přináším pokračování článku CSS hacky pro nejpoužívanější prohlížeče. Oproti prvnímu dílu zde najdete Internet Explorer až po verzi 11 a také poměrně problematické rozlišení Safari a Google Chrome. Většina CSS hacků naštěstí funguje stále dobře - jediné, s čím jsem měl trochu problém byla Opera. Možná i rozlišení některých verzí IE může být trochu složitější, ale neexistuje nic, co bychom nezvládli zapsat.

HTML5 se mi začíná líbit čím dál tím více. V testovacím režimu ho už zkouším i na svém blogu. Pro mnohé je to ale stále ještě velká neznámá, proto jsem se rozhodl některé novinky trochu přiblížit. Na úvod se budu věnovat novým elementům a novým atributům v porovnání s HTML4 nebo xHTML1. 

V dnešním článku se budu věnovat JavaScriptu úplně od začátku. Spousta začínajících vývojářů často chybuje v poměrně základních věcech, a tak bych rád uvedl některé z nich na pravou míru. Dodržování těchto pravidel vám pomůže dosáhnout čistého kódu, správné implementace složitých funkcí a naučí vás udržovat si pořádek v šablonách. Kromě tipů na nasazování vlastních či cizích knihoven uvedu i některé rady, jak předejít nepochopitelnému chování, na jehož řešení už bývá většinou pozdě, pokud nastane.

Při studiu a práci s JavaScriptem jsem mnohokrát narazil na situace, kdy mi standardní JavaScriptové funkce nestačily. Řešení v PHP by bylo triviální, ovšem v JavaScriptu dané funkce prostě chyběly. Trochu jsem hledal a narazil na zajímavý projekt phpjs.org, kde jsem objevil rozsáhlou knihovnu PHP funkcí přepsaných do JS. Samozřejmě mi nedalo se o ně nepodělit.

Tak, jako v PHP pracujeme s parametry oddělenými otazníkem a následně ampersandem (&), můžeme v JavaScriptu pracovat s kotvami. Nejčastější využití takzvané kotvy spočívá v odkazu na nadpis či odstavec dále v textu nebo přímý odkaz na aktivní záložku.

Odlišené vykreslení různými prohlížeči je věc, která dříve či později potrápí každého kodéra. Ať už se jedná přímo o bugy, nebo pouze o drobný rozdíl při vykreslování konkrétních prvků, je potřeba dosáhnout shody ve všech majoritních prohlížečích. 

CSS není jen o znalosti atributů a jejich vykreslení v tom či jiném prohlížeči - CSS skrývá i spoustu dalších úskalí. Denně přicházím do kontaktu s weby, jejichž stylové předpisy mají 30 kilobytů či více, a věřte nevěřte, jsou i případy, kdy se přidání nebo smazání některé globální definice rovná píchnutí do vosího hnízda. 

Při hledání odpovědi co přesně se Internet Exploreru honí hlavou když se přepíná do Quirk módu a proč tomu tak činí jsem narazil na spoustu článků, popisující chování IE při pár konkrétních DTD, ale všude vždy 2, maximálně 3 příklady. Stejně tak, jako se všichni zabývají neustále jen Box Modelem a některé další důležité neshody opomíjí. Vytvořil jsem si proto 5 různých html dokumentů s pěti různými Doctype a zkoumal jejich chování v IE5, IE6 a IE7.

Návštěva odborného weblogu reinholdweber.com a otestování Diagnostického CSS skriptu mě inspirovalo k napsání dalšího článku na tematiku kaskádových stylů, tentokrát trochu podrobněji o pseudo~třídách a selektorech. Text se týká částečně i CSS3, hlavně ale porovnání interpretace nejrozšířenějšími prohlížeči. 

Nedávno jsem narazil na poměrně zajímavý článek na serveru xhtml.com popisující změny v připravovaných verzích značkovacích jazyků HTML 5 a xHTML 2. Některé z nich vypadají opravdu zajímavě, jiné jsou podle mého názoru nesmyslné a spousta z nich je pouze "vata"... Článek jsem přeložil na nabídnu Vám ho k přečtení na svém blogu.