Dnešní pokračování pohádky o databázové třídě si vezme pod lupu pár konkrétních metod. Půjde o funkce na export celé databáze s možností force download nebo postupného ukládání do souboru. O možnostech exportu databáze moc článků napsáno nebylo, navíc se nejedná o úplně triviální algoritmus s pár vnořenými cykly. V následujícím článku vám předvedu, jak problém vyřešit s elegancí.

Třetí díl seriálu Top tenů se přesune žánrově na úplně jinou půdu. Žádné pomalé melodie, zvukomalebné klávesy či ženské vokály s akustikou. Přišel čas na opravdové metalové nářezy. Připravil jsem si pro vás deset ukázek brutálních skladeb, jenž vám zaručeně zvednou adrenalin. 

HTML5 se mi začíná líbit čím dál tím více. V testovacím režimu ho už zkouším i na svém blogu. Pro mnohé je to ale stále ještě velká neznámá, proto jsem se rozhodl některé novinky trochu přiblížit. Na úvod se budu věnovat novým elementům a novým atributům v porovnání s HTML4 nebo xHTML1. 

Po delší odmlce jsem se rozhodl opět oživit rubriku o filmech. Nechci ovšem psát o snímcích, jenž plní kina k prasknutí, ale o těch, které v divákovi dokážou něco zanechat. Nějakým způsobem zajímavé kousky, které člověka buď úplně pohltí nebo je přejde s pouhým "dalo se to". Prvním takovým filmem je Pevné pouto od Petera Jacksona. 

V dalším ze svých top 10 trochu změním žánr. Vezmu si do parády moderní elektronickou hudbu, konkrétně trance. Půjde o méně známé skladby, vyskytující se zpravidla v dlouhých setech. Identifikace některých z nich mě sice stále mnoho úsilí, ale na druhou stranu jsem rád, že se nyní o ně mohu podělit. Ze známějších interpretů nevynechám samozřejmě Armina či Quicksilvera, jiní se ale do užšího výběru nedostali.

V dnešním článku se budu věnovat JavaScriptu úplně od začátku. Spousta začínajících vývojářů často chybuje v poměrně základních věcech, a tak bych rád uvedl některé z nich na pravou míru. Dodržování těchto pravidel vám pomůže dosáhnout čistého kódu, správné implementace složitých funkcí a naučí vás udržovat si pořádek v šablonách. Kromě tipů na nasazování vlastních či cizích knihoven uvedu i některé rady, jak předejít nepochopitelnému chování, na jehož řešení už bývá většinou pozdě, pokud nastane.

V minulém dílu seriálu o objektech v PHP5 a živém příkladu v podobě databázové třídy jsme si ukázali základní metody na typové SQL dotazů. Každá z těchto metod skončila vytvořením instance třídy Query, respektive zavoláním některé její metody. Jak to všechno funguje uvnitř třídy Query bude tématem tohoto článku. 

Ještě jeden článek do konce měsíce bych rád stihnul: takový je úkol. Napsal jsem článek, ovšem publikuji jiný, který už mám asi týden napsaný... Deset je takové pěkné číslo. Píše se o něm dobře, pěkně se s ním skládají žebříčky. Jeden takový mám nachystaný i v následujícím textu. 

V rámci stálé zvyšování kvality svého blogu bych si dovolil malý sociologický průzkum. Když jsem si před lety zakládal internetový deníček, za cílovou skupinu jsem si určil široké on-line publikum - všechny s výjimkou přátel. Snad proto, že jsem nepředpokládal, že by to někoho zajímalo. 

Při studiu a práci s JavaScriptem jsem mnohokrát narazil na situace, kdy mi standardní JavaScriptové funkce nestačily. Řešení v PHP by bylo triviální, ovšem v JavaScriptu dané funkce prostě chyběly. Trochu jsem hledal a narazil na zajímavý projekt phpjs.org, kde jsem objevil rozsáhlou knihovnu PHP funkcí přepsaných do JS. Samozřejmě mi nedalo se o ně nepodělit.