Zaklínač: Pokrevní pouto jsem samozřejmě viděl hned po jeho uvedení, ovšem k sepsání rychlých dojmů jsem se dostal až po nějaké době. Nejdřív jsem ho vzdal asi v půli druhého dílu, ale po doporučení ostatních jsem dal seriálu ještě jednu šanci. A nebyla to úplná ztráta času. 

V prvé řadě bych rád uvedl, že se Sapkowského Zaklínačem má seriál pramálo společného. Snad jen fakt, že si tam na konci vyrobí týpka se žlutýma očima. A možná ještě neustále omílaná informace, že magie chaosu je nebezpečná. Asi je, no. Co já vím. 

Dále musím říct, že Michelle Yeoh nepatří mezi mé oblíbené herečky. Už od dob Bonda. Ale tady nám jí tvůrci naštěstí nenadělili příliš a opravdu se snažila nešišlat, a tak jsem její přítomnost nakonec zvládl. Kdo mě naopak potěšil, byl Dylan Moran (Black Books).

Příběh je opravdu jednoduchý, až prostý. Začíná zradou, pokračuje poutí hlavních hrdinů za pomstou a postupným nabíráním vedlejších postav. Na závěr dostaneme solidní bitvu, pár fireballů a tím seriál perfektně splní nároky béčkové produkce. Škoda, že to jako béčko myšleno nebylo. Ale naštěstí má série pouze 4 díly.

A proč jsem se na nového Zaklínače vlastně díval? Protože fantasy. Fantasy je zoufale málo. 

Hodnocení CSFD: 36%
Moje hodnocení: not great, not terrible (55%)
Profil na CSFD

_ _