Tvorba WWW

Návštěva odborného weblogu reinholdweber.com a otestování Diagnostického CSS skriptu mě inspirovalo k napsání dalšího článku na tematiku kaskádových stylů, tentokrát trochu podrobněji o pseudo~třídách a selektorech. Text se týká částečně i CSS3, hlavně ale porovnání interpretace nejrozšířenějšími prohlížeči. 

Že jste to nevěděli? Já také ne. Tak teď už víte. I já. Ač se jedná o zhruba 18 dní starou zprávu, pro mě je to novinka dnešního dne, samozřejmě velice příjemná. Jak tak hledím na ten FTP log, nemohu věřit svým očím. Po chvíli neúspěšného hledání na fóru a následného přečtení drobné zprávičky v novinkách už jsem v obraze. 

I když už Wordpress nepoužívám, rozhodl jsem se, že zveřejním krátký článek a pár rad, jak si práci ve zmíněném redakčním systému usnadnit. Během deseti měsíců, kdy můj weblog poháněl Wordpress jsem zvládl přečíst spoustu řádků zdrojového kódu a našel odpovědi na některé otázky, které mě trápily. 

Nedávno jsem narazil na poměrně zajímavý článek na serveru xhtml.com popisující změny v připravovaných verzích značkovacích jazyků HTML 5 a xHTML 2. Některé z nich vypadají opravdu zajímavě, jiné jsou podle mého názoru nesmyslné a spousta z nich je pouze "vata"... Článek jsem přeložil na nabídnu Vám ho k přečtení na svém blogu.

V minulém dílu článku mod_rewrite a hezké url jsem Vám ukázal pár jednoduchých přepisů pro domény nižších řádů, přesměrování na url s / bez www, zpětné přesměrování ze subdomény na doménu a na konec samotný přepis hezkých url pro jednu a dvě proměnné. V druhém dílu seriálu se pokusím popsat základní problémy, které mohou nastat s použitím mod_rewrite a uvedu některé další příklady. 

Mapa webu by měla být nedílnou součástí každé webové prezentace. Její hlavní účel je pomoc ztraceným návštěvníkům najít na Vašem webu to, co hledají. Existuje také přesně daný XML formát pro mapy webů, který má svůj význam pro Google. 

"Pane Kolego, víte co je to velké hůlkové písmo? Tak proč jste se podepsal malým?" Takto pokárán jsem odcházel v březnu letošního roku z půlsemestrální písemky. Správný podpis byla asi ta nejtěžší věc - i když cvičící několikrát zdůrazňovali, abychom se podepsali velkým hůlkovým písmem, spousta studentů včetně mě na to prostě zapomněla. Po závěrečném zápočtovém testu byly ale mé pocity trochu smíšené - opět jsem narazil kvůli své nedostatečné znalosti JavaScriptu...

Často vyhledávané slovní spojení na internetu - "Jak na hezké url?" Vyhledávače Vám najdou spoustu hesel, ale jak dojít k opravdu funkčnímu řešení? Sám jsem odpovědi na tohle téma mnohokrát vyhledával, ale málokdy jsem našel skutečné řešení. Odpovědi se mi vždy dostalo až na diskusních fórech: diskuse.jakpsatweb.cz, jaknaweb.com, webzdarma.cz/forum Většina článků se totiž věnuje buď základní syntaxi .htaccessu, nebo 100x omílanému tématu vlastních chybovek. 

Poslední dobou často přispívám do diskuze jaknaweb.com, kritika webu. Je to fórum, kde jak úplní začátečníci, tak profesionální tvůrci stránek předkládají ke kritice své výtvory. Jistou dobu velice častá hláška "tohle sem ke kritice nepatří" mě inspirovala k napsání této krátké úvahy. Otázka zní: Co sem ke kritice patří?

Jak jsem již zmínil v poslední článku, existují 3 způsoby, kterými můžete vytvořit lay-out pro svůj web. Rámy, tabulky nebo tzv. striktní div/CSS. Rámy snad ani nemusím komentovat, ovšem horší je to s tabulkami. I dnes mnoho webů používá tento nesprávný způsob rozvržení. Tabulka je určena pro zobrazování tabulkových dat, a ne pro layout celého webu. Na popud všech těch stránek / tabulek jsem se rozhodl napsat následující tutoriál. Doufám, že Vám alespoň trochu pomůže. To by snad na úvod stačilo, pustíme se do toho.