Článek obsahuje spoilery. Sam a Dean se s námi po patnácti letech loučí ve finálové epizodě. A pro všechny z nás, kteří jsme u seriálu vydrželi, to byla dlouho očekávaná chvíle. Závěrečná sezóna si totiž dala po třináctém dílu zhruba půlroční pauzu.

Jak se dalo očekávat, do deseti nejlepších filmů se mi opravdu nevešlo vše, co jsem chtěl. A tak si můžete přečíst něco málo k dalším filmům, které sice nejsou "tak" dobré jako můj TOP 10, ale pořád jsou nadprůměrné a byla by škoda je úplně zazdít. 

V pokračování na téma Leviathan Commander se podíváme na balík jediný, který jste už asi uhodli z úvodního obrázku. Já vážně začal hrát modrou. Kvůli tomu jsem musel trochu přimhouřit oči nad budgetem, sehnat chybějící duály, nějaký základní modrý card pool a hurá na to. Leovold mi byl velice sympatický a já se nemohl dočkat, až ho vyzkouším. 

Hotovo. Nový design je dokončený a úspěšně spuštěný. Když jsem zhruba před měsícem pochopil, že další lockdown je nevyhnutelný, pustil jsem se do prací na vlastním webu.  Cíl redesignu byl jediný: ať je všechno větší.

Žádná béčka, žádní žraloci. Výběr toho nejlepšího z hororových komedií pokračuje. V první půlce víc převládaly survival a slasher filmy, v druhé navštívíme nadpřirozené bytosti. S chuti po krvi, samozřejmě. Stále se řídím pravidly zmíněnými v úvodu, i když v první pětce už jsem musel trochu posunout časový interval. 

Připravil jsem si pro vás seznam zajímavých filmů svého nejoblíbenějšího žánru, kterým není nic jiného, než hororová komedie. Dnes výjimečně nebudeme mluvit o filmech z dolní části žebříčku, ale začneme zhruba v půlce: všechny se pohybují v modrých až červených číslech. Jenže abych dospěl k následujícímu seznamu, musel jsem nejdřív provést menší filtraci. 

Než udělám pro svůj web opravdu zásadní věc, bylo by dobré si připomenout změny za posledních několik měsíců. Ano, "dnes" je opět myšleno jako blízká minulost. A tou zásadní věcí nebude nic jiného, než velký redesign, ale právě grafika je věc, kterou bych rád pokryl zase až v dalším článku. 

Folk metalu není nikdy dost. Tímto heslem jsem uzavřel první díl, s ním bych také rád otevřel druhý. V tom vás zavedu do Ruska, kde se zdržíme na několik kapel. Zpívaná ruština zní překvapivě dobře, ať už melodická nebo uřvaná. Co jsem si blíž poslechl první dvě skupiny, které za chvíli představím, věděl jsem, že chci víc. A když došly songy k poslechu, hledal jsem podobné. 

Téměř na žádné. Nejen kvůli stále trvající apokalypse, ale hlavně skrz tragicky sestupnou tendenci většiny titulů, toho dnes nemám příliš k doporučení. Ale nebojte, pár tipů se nakonec najde. I tak nejspíš uzavřu své každoroční povídání o nových řadách starých seriálů a na nějakou rekapitulaci se podívám až koncem roku.

Modern nebyl jediný formát, který jsem v loňském roce hrál. Na nějakou dobu jsem zabrousil i do Duel Commanderu, i když ne v podobě, jaká je standardní. Leviathan Commander je méně rozšířená varianta duelu, která se liší jak starting life totalem, tak banlistem. V té době jsme hráli na 30 životů s banlistem vlastním. Takže spousta věcí, co je na klasickém duelu zabanovaná, je tady v dostupná.