Hudba

Minulý rok Arkona, letos Finntroll, Korpiklaani a hned další týden Ensiferum. Ani na tomto koncertě dalších severských velikánů jsem nesměl chybět. Brno poslední dobou opravdu přeje folk metalu. A poslední z mých oblíbených kapel, Dalriada, byla pro změnu na Heathern Striku. 

První z letošních lákavých koncertů jsem stihl hned třetí víkend v lednu. V rámci Heidenfestu 2026 k nám zavítali folkmetaloví velikáni Finntroll a Korpiklaani. A s nimi i několik dalších kapel, které večer příjemně doplnily. Folk patří k žánrům, které v posledních letech poslouchám asi nejvíc, takže bylo jasné, že na této akci nesmím chybět. Navíc se konala doslova za zadkem. 

Předposlední únorový víkend Brno opět hostovalo Folk / Black metalový festival Heathen Strike. Po několika letech, kdy se mi účast z různých důvodů nedařila, jsem se na něj konečně dostal. 

Nedělní večer měl jediný cíl: užít si koncert se vším všudy. Po dvou letech k nám opět zavítala britsko-česká formace Cradle of Filth. Ještě aby ne, když 2 členové jsou nejen Češi, ale i Brňáci. Jako místo hříchu byla opět zvolena Fléda a tím bylo jen potvrzeno, že na takové akci nesmím chybět. 

Předposlední album česko-anglických black metlošů Cradle of Filth je venku už nějaký ten pátek, ale proč si ho nepřipomenout. Za pořádný poslech totiž opravdu stojí. Po čtyřech deskách hrůzy (Thornography, Godspeed, Venus a Manticore) a velkém zlepšení na Hammer of the Witches se CoF konečně naladili na vlnu pořádného metalu. 

Bubny silou Thórova kladiva a kytary ostré jak Ódinův oštěp se rozduněly na úsvitu nového roku v Brně. Na halu Vodova byli povolání všichni bratři, kteří nosí v srdci pravý metal. Další kvalitní kapelu, co mi zahraje téměř za rohem, jsem nemohl vynechat; jinak bych zahynul ocelí. 

Jen pár dnů po předchozím koncertu k nám zavítali další metaloví velikáni, britsko-česká formace Cradle of Filth. Po sedmi letech byli opět v Brně a každý zarputilý fanoušek byl povolán na místo. A protože kvalita studiových desek šla v posledních letech strmě nahoru, nedalo se očekávat nic míň, než kvalitní nářez se vším všudy. Předkapelu Naraka ani druhého hosta Alcest jsem neznal, ale i tady jsem byl rád, že zase uslyším něco nového. 

Poslední dva roky nebyly velkým akcím moc nakloněné. Kapely rušily, co mohly, a pokud se některá z akcí zázrakem uskutečnila, interpreti mě zpravidla nezvládli nalákat. To se ale konečně zlomilo tento měsíc, kdy jsem koncertu Moospellů už odolat nedokázal. A tak se stalo, v časech mezi covid-zombie apokalypsou a nukleární apokalypsou, že jsem po dlouhé době konečně vyrazil na kvalitní metálek. 

Zůstat v dobré náladě je v této době přednější, než kdy jindy. A folk metal prokazatelně pomáhá ku zdraví duše. Když už mám tři články ke každému ročnímu období, byla by ostuda nenapsat ten čtvrtý. Tentokrát už se konečně podívám na ty neznámější a nejposlouchanější kapely, ale bude i pár méně známých, ať si rozšíříte obzory. 

Ani po dvou dílech není folk metalu stále dost. Proto se podíváme na další seznam zajímavých kapel, u kterých stojí za to strávit nějakou minutu. Opět půjde převážně o Rusko, protože ruský folk jsem začal tak nějak cíleně vyhledávat. Ale dnešní článek už bude trochu víc různorodý, protože i v jiných zemích jsem našel hudbu, co zahřála mou metalovou duši.