Zvolené téma: "Cradle of Filth"

Druhý podzimní koncert jsem navštívil 13. 11. opět na Flédě. A že se bylo na co těšit. Nové album hlavní hvězdy, Hammer of the Witches, je víc než povedené. Po několika slabých albech to vypadá, že jsou Cradle of Filth konečně zpátky na koni. Ale stejně jako každý fanoušek před koncertem, i já jsem měl jistá očekávání, ale také obavy, u kterých jsem doufal, že se nevyplní... No abych trochu předběhl a nalákal vás k přečtení článku, řeknu to asi takto: jeden z nejlepších koncertů, co jsem kdy navštívil. Obavy? Naprosto zbytečné. Očekávání? Splněna na 110%. Nesmím ale zapomenout ani na doprovodné kapely, kterými byly Ne Obliviscaris a Tisíc let od ráje. Jak to tedy celé proběhlo?

Hned dva atraktivní koncerty krátce po sobě: takto krásně nám začne letošní podzim. Že by se Cradle of Filth rozhodli zavítat do Brna, o tom se mi ani nezdálo. Mám sto chutí se tu rozplývat nadšením ještě tak 2 další odstavce, ale raději se podělím o klíčová fakta.

Cradle of Filth 13. 11. 2015 Brno, Fléda. Druhou kapelou jsou pak finští Children of Bodom, kteří zahrají 27. 10. 2015 taktéž na Flédě. No konečně kvalitní metal, za kterým nemusím jezdit přes půl republiky a brát si na to volno. Více informací s odkazy na vstupenky a stránku FB události najdete uvnitř článku.

Třetí díl seriálu Top tenů se přesune žánrově na úplně jinou půdu. Žádné pomalé melodie, zvukomalebné klávesy či ženské vokály s akustikou. Přišel čas na opravdové metalové nářezy. Připravil jsem si pro vás deset ukázek brutálních skladeb, jenž vám zaručeně zvednou adrenalin. Ač byl výběr místy opravdu náročný, myslím, že zvolené kousky jsou ty pravé, co ocení ucho každého metalisty.

Nedávno jsem psal článek o deseti metalových albech, které změnily můj život, kolega Jimmy psal pro změnu o deseti skladbách, které dokážou rozproudit krev. Tak jsem se rozhodl přispět dalším článkem do kategorie Hudba a vše okolo ní a podělit se s vámi o 10 videoklipů, které opravdu stojí za to. Bohužel doby, kdy jsem si každý den našel chvilku na sledování Vivy či MTV jsou nenávratně pryč, tak doufám, že jsem na "žádnej nářez" nezapomněl.

Metal už "nějaký ten pátek" poslouchám, a tak jsem nedávno zapřemýšlel nad deskami, které mě vlastně zaujaly nejvíce, které opravdu rozšířily mé hudební obzory. Jsou to taková ta alba, která posloucháte stále dokola, pořád dokola, alba, kterých se prostě nemůžete nabažit. Nebylo nijak složité zavzpomínat, na chvíli přesunout myšlenky do dob blíže či dávno minulých, a vybrat takové ty moje mezníky mezi metalovými alby. Nejedná se o žádný Top 10, ale desky, které mě oslovily, melodie, jenž se mi zaryly do paměti.